S péčí doma vám pomůžou i zdravotní sestry

Jaké služby může nabídnout vaše služba domácí zdravotní péče?

Nabízíme činnosti, které vykonává zdravotní sestra v nemocnici nebo na ambulanci, ale s tím rozdílem, že pacient nechodí do zařízení, ale my za ním domů. Převážně jsou to odběry krve, injekce od bolesti, infúze, převazy všemožných ran, ošetření katetrů, cvičení vedoucí ke zlepšení pohyblivosti a jiné, které pomůžou navrátit zdraví, nebo alespoň zkompenzovat a udržet soběstačnost.

S čím se nejčastěji setkáváte?

Nejčastěji se stává, že vrací rodinného příslušníka z nemocnice, například po nějakém akutním onemocnění – mozkové příhodě, infarktu, operaci a podobně – a pečující neví, jak se starat, jak manipulovat, jak pomoci. Někdy si nemocný musí zvyknout na nový režim a v nemocnici, kde má k dispozici odborný personál je to trošku lehčí než doma.  Pokud vlivem nemoci nebo stářím je nemocný špatné pohyblivý, či dokonce trvale upoutaný na lůžko, je výhodnější, když pravidelnou kontrolu zdravotního stavu, odběry krve nebo aktivizaci zajistí sestra v domácnosti, než aby nemocný trávil půl den v sanitce a půl den na chodbě před ordinací.

Je potřeba, aby byla při vaší návštěvě i rodina opečovávaného?

Rodina je velice důležitá, je partnerem pro domácí zdravotní péči. Sestřička přijede, provede úkon a zase odjede. Kdežto rodina je s blízkým neustále. Taky o nemocném nejvíce ví a aby byla zachována důstojnost a respekt ke každému člověku, je rodina nejdůležitějším zdrojem informací hlavně na první návštěvě. Pokud to stav nemocného dovolí a sestřička se s nemocným domluví, není nutné, aby při každé návštěvě byla rodina přítomna.  Vždy je ale vhodné poskytnout dostupné telefonní číslo, kam by se mohla sestřička v případě změny nebo nenadálé události obrátit.

Co můžete členy rodiny naučit?

Převážně učíme rodinné příslušníky manipulaci s nemocným, který je upoutaný na lůžko. Učíme například jak měřit hladinu krevního cukru, jak upravit stravovací návyky, co dělat, aby se rány lépe hojily. Jakým způsobem cvičit a posilovat, tak, aby poškozené nervy po mozkové příhodě zlepšily funkci.

Máte nějaké konkrétní typy, které by se mohly hodit?

Především bych doporučila všem i v produktivním věku, aby mysleli na to, že může nastat doba, kdy se nebudou o sebe moci fyzicky nebo psychicky starat, ale že i tak to neznamená konec všeho. I tak se dá žít v radosti, mít kolem sebe milující lidi, cítit lásku a přijetí.

Určitě je výhodou, když je byt s výtahem, když místo vany je sprchový kout. Není to ale podmínka. Důležitější jsou vztahy, mít někoho, kdo je ochoten pomoci, něco zařídit, starat se a to je ten nejdůležitější úkol nás všech po celý život, který bychom měli mít při jednání se svými nejbližšími pořád na paměti.

Žádají vás někdy klienty o služby, které neposkytujete? O jaké se nejčastěji jedná?

Ano, stává se to. V rámci služby domácí zdravotní péče neposkytujeme 24hodinový dohled. Neposkytujeme také pečovatelskou službu, která je dána vyhláškou a je hrazená. Pečovatelská služba zajišťuje péči o domácnost, nebo například podání stravy, hygienu. Naopak domácí zdravotní péče je o odborných zdravotních výkonech.

Jak postupovat, pokud někdo potřebuje domácí zdravotní péči? Kam se nejdříve obrátit? 

Nejlepší je obrátit se na obvodního lékaře nebo lékaře v nemocnici, a probrat, zda je nějaký zdravotní výkon potřeba. S lékařem se dá probrat i to, že si není rodina jistá, jestli péči zvládne. 

Jak je to s financováním domácí zdravotní péče? Kolik to bude klienty stát?

Domácí zdravotní péče je předepsána lékařem a je plně hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Máme smlouvu se všemi pojišťovnami, nemocný nedoplácí nic ani za cestu, ani za výkon. Neposkytujeme žádnou péči za úhradu.

Můžete tuto péči poskytovat i dlouhodobě?

Ano, především u pohybové aktivizace je progres zřejmý až po uplynutí několika měsíců. Zpravidla až po 3 měsících přehodnocujeme, zda je rehabilitace efektivní. Stejně tak hojení ran někdy vyžaduje dlouhodobější péči. Není to totiž jen o správné aplikaci léčiv, ale především o úpravě špatných životních návyků a ty, stejně jako všechny změny, potřebují čas.

Co je na vaší práci nejtěžší?

Paradoxně největší bariérou jsou někdy rodinní příslušníci. Ne ti, kteří se starají o svého blízkého,  ale ti, co veškerou péči nechávají na institucích a nekomunikují. Je Těžké se dívat do očí smutných osamělých lidí, kteří čekají na sestřičku, jako na jedinou živou bytost, která má o ně zájem.

Co vám naopak přináší radost?

Jsem ráda, když se lidi kolem mě smějí. A mám velkou radost, když odcházím z práce s pocitem dobře odvedené práce.

Je skvělé, když se podaří zahojit rány anebo rozchodit člověka, který nechodil. Vážím si toho, že o nás lidé ví a děkují nám, i přesto, že už domácí zdravotní péči nepotřebují. Potkávají  nás na ulici, vzpomínají a šíří povědomí o nás těm, co zrovna těžkým obdobím prochází.