Jak řešit problémy se sluchem

Jak můžeme poznat, že náš blízký špatně slyší?

Je několik vodítek. Rodina si může všimnout, že musí najednou zvyšovat hlas a také všechny zvuky kolem. Náš blízký si například nastavuje hlasitěji televizi či mobil. A to může být signál, že se něco děje. Někdy to vnímá i sám ten člověk. Může se víc ptát a doptávat: „Co jsi říkal?“ Záleží pak na tom, jestli si tento svůj problém chce připustit. 

My máme zkušenost, že to první zachycení zhoršujícího se sluchu přichází právě z rodiny a okolí seniora. On sám bývá často v té situaci neukotvený, protože je to pro něj nové. Člověk si často neuvědomuje, jak sluch potřebuje. Když se sluch zhoršuje, nebo se úplně ztratí, tak se ocitáme ve spoustě situací, kdy nevíme, co a jak. Spousta z nás na sluch spoléháme a pokud náš sluch fungoval bez problému, tak jeho zhoršování anebo ztráta je něco, s čím se těžko vyrovnáváme. Proto je potřeba se na to zaměřit a mluvit o tom.

Setkáváme se také s tím, že ten, kdo ztrácí sluch, se začíná pomalu od ostatních izolovat. Nechce komunikovat, protože nerozumí, nechce se pořád doptávat, může se bát například telefonovat, má strach, že špatně uslyší a nebude rozumět.

Ztráta sluchu může být někdy zaměňována s demencí, nastupující Alzheimerovou chorobou nebo poruchami paměti. Proč?

Může se stát, že vašemu blízkému něco řeknete a počítáte s tím, že vám rozuměl. A když pak tu danou situaci řešíte třeba za dva dny a senior neví, o čem mluvíte, tak si říkáte, proč to neví a jestli to zapomněl? Spoustu lidí v tu chvíli ani nenapadne, že je neslyšel nebo jim nerozuměl. Naopak z toho mohou vyvodit, že si to nepamatuje, i když o tom mluvili několikrát a na něčem se domluvili.

Někdy může být téma zhoršování sluchu náročné v rodině otevřít. Tatínek anebo maminka si svůj problém nemusí připouštět.

Ta komunikace o problému je opravdu moc důležitá. Je potřeba hovořit o tom, jestli se něco děje a co. Myslím si, že je dobré mluvit citlivě a otevřeně. Často se na nás obrací i rodiny s tím, že jejich rodiče anebo prarodiče špatně slyší. Ale základ je, aby chtěl sám senior se svou ztrátou sluchu pracovat. Vždy se snažíme klientům zdůraznit, že je třeba, aby chtěli svou situaci řešit a byli v tom aktivní. Z našich zkušeností víme, že nestačí, když chce pouze rodina.

Když je senior doma se svými blízkými, tak ti se často přizpůsobí, mluví třeba nahlas, na přímo, pomalu anebo dobře artikulují, ale jakmile se dostane ven, na úřad, do obchodu, tak mohou nastat problémy. Někdy se člověk stydí a neřekne, že špatně slyší. Je totiž obecně těžké říct cizímu člověku: „Já mám problém a potřebují od vás, abyste …“

Proč senior nemusí chtít  potíže se sluchem řešit?

Narážíme například na to, že má špatnou zkušenost ze svého okolí. Klientka má třeba kamarádku, která sluchadlo měla, ale nepomohlo jí, tak proč by ho měla zkoušet i ona. Snažíme se v těchto případech vysvětlovat, že každý je jedinečný a každá ztráta sluchu je individuální. To, že kamarádce nepomohlo automaticky neznamená, že ji také nepomůže. Záleží jak na typu sluchadla, tak na druhu sluchového problému.

Máme také zkušenosti s tím, že pokud je člověk vyššího věku, může k problémům se sluchem přistupovat tak, že na tom už nezáleží, on to nějak vydrží a nebude to řešit a nikam chodit. Řešení potíží se sluchem je totiž dlouhodobé. Znamená to navštívit lékaře a být i v dalších krocích, co následují, aktivní. A mnoha starším lidem se do toho už nechce.

Myslím si, že je důležité, aby lidé, ať už jsou v jakémkoli věku, měli odvahu si své problémy spojené se ztrátou sluchu přiznat a nebáli se je řešit. Setkávám se s tím, že má někdy člověk pocit, že když bude mít sluchadlo, tak bude divný, protože ho nikdo jiný nemá. Přála bych si, aby ve společnosti bylo normální, že když má člověk potíže se sluchem, tak nosí například sluchadlo.

Když se ztráta sluchu neřeší, tak kam to může vést?

Záleží, jak velká ta ztráta je a jestli je tam prognóza zhoršujícího se stavu. Pokud je na začátku menší, tak se to člověk naučí sám kompenzovat. Například natáčí hlavu tím „lepším“ uchem, začne automaticky odezírat, komunikace v rodině se tomu přizpůsobí. Ale pokud dochází ke zhoršení, tak člověk slyší méně a méně. A pak může nastat situace, kdy slyší třeba pouze vysoké tóny a ostatní zvuky neslyší.

Pokud chceme potíže se sluchem řešit, tak za jakým lékařem se vydat?

Musíte navštívit foniatra, který vám udělá vyšetření sluchu a zjistí, jaká tam je ztráta a problém.
Na základě vyšetření vám může doporučit různá sluchadla. Těch existuje mnoho typů. Bohužel nefunguje, že si můžete vybrat dle vašich preferencí – například malé sluchadlo, co má vaše kamarádka a chválí si ho. Je opravdu důležité následovat doporučení lékaře a také pak chodit na nastavení sluchadla. Je to dlouhodobější proces. Může se ale také stát, že foniatr řekne, že vám sluchadlo nepomůže.

Proč je důležité nosit sluchadlo dlouhodobě a nenasazovat si ho jen příležitostně?

Pokud se chcete na sluchadlo adaptovat a mít s ním co nejlepší sluch, chce to čas a také potřebujete vnímat všechny zvuku – jak v domácnosti, tak venku v okolí. Ve chvíli, kdy si sluchadlo nasadíte, jen když jdete někam ven, například na rodinnou oslavu, tak je najednou těch zvuků moc. Nestíháte je všechny vnímat, mozek si na ně nestačil zvyknout a vás může začít bolet hlava. Odnášíte si pak zkušenost, že sluchadlo nefunguje a nepomáhá vám.

Je možné si sluchadlo půjčit? Nebo je lepší ho zakoupit? A přispěje na něj pojišťovna?

Půjčování sluchadel není úplně pravidlem, ale setkali jsme se s tím. Můžete se s lékařem domluvit, že vám ho na nějakou dobu půjčí. Vy budete mít možnost si ho vyzkoušet a pak zakoupit. Na sluchadla jednou za pět let přispívá pojišťovna, a to částkou až do sedmi tisíc korun, ale záleží na tom, jak velkou máte ztrátu sluchu. Výše příspěvku od pojišťovny se stanoví na základě lékařského vyšetření. Je potřeba počítat s tím, že cena sluchadel se pohybuje zhruba od dvanácti tisíc korun a více.

Existují i sluchadla, která jsou výrazně levnější, a často na ně můžete narazit v různých reklamách. Stojí například pět set korun, ale jejich účinnost může být špatná. Bývají často nastavena na zvýšení zvuku, avšak vaše ztráta sluchu ale může mít jinou povahu a sluchadlo vám tak nepomůže. Proto je důležité, aby vám ho vybral a nastavil foniatr na míru podle toho, s jakými potížemi se potýkáte. Setkáváme se i s tím, že si lidé nejdříve pořídí toto levné sluchadlo a když jim nepomůže, tak už nechtějí zkoušet jiná a dražší, protože si myslí, že by jim ani tato nepomohla a že je to ztráta času a peněz.

Jak často je vhodné vyměnit sluchadlo?

Záleží na tom, zda člověk sluchadlo nosil anebo ne. Máme případy, kdy má klient sluchadlo deset let doma v šuplíku a nikdy ho pořádně nepoužíval, a pak nám ho přinese, že by ho rád zprovoznil. V takovém případě mu vysvětlujeme, že je potřeba jít znovu k foniatrovi, protože se za ty roky mohl sluch změnit. A současně technologie sluchadel jde stále kupředu a zlepšuje se, takže původní zařízení může být už zastaralé. Pokud člověk sluchadlo nosí, je dobré nechat se opětovně vyšetřit alespoň jednou za těch pět let a podle toho se rozhodnout, zda je vhodné sluchadlo změnit anebo ne.

Ne vždy se dá problém se sluchem řešit sluchadlem. Co dalšího nám může pomoc?

Je důležité nastavit si s naším okolím a blízkými správnou komunikaci a dodržovat určité zásady. Například udržovat oční kontakt, mluvit jasně a zřetelně, ale nesnažit se až přehnaně artikulovat anebo křičet, protože to někdy nemusí pomoc. Také je vhodné zjišťovat, zda mi blízký rozumí, co říkám, abychom předešli případnému nedorozuměním.

Pokud náš blízký odezírá, tak je dobré usnadnit mu podmínky a nestát například před osvětleným oknem, ale naopak být někde, kde na nás dobře uvidí. Je třeba si také uvědomit, že odezírání je náročné a vyžaduje soustředění a nejde odezírat třeba hodinu v kuse.

V domácnosti může pomoci také například světelná signalizace u zvonku, anebo existují různé zesilovače sluchu apod.

S čím může pomoc vaše organizace Tichý svět?

Prvotní schůzka s námi je hlavně o předávání informací. Pro klienta je to často spousta nových informací, kterým musí porozumět a zpracovat je. Ať už jsou od lékaře anebo o tom, do jakého procesu se vůbec pouští. Já vždy říkám, že je důležité mít k dispozici všechny informace a pak se rozhodnout, jak danou situaci řešit. Často se stává, že se na nás obrací i sám senior. Cítí, že má problém a potřebuje někoho nestranného, kdo má zkušenostmi, komu se může svěřit, kdo mu porozumí a nebude ho současně do ničeho nutit.

Můžeme pak také pomoci s nácvikem dovedností, doprovodit klienta k lékaři, k foniatrovi a následně mu pomoci zrekapitulovat, co se u lékaře dozvěděl a jaké má možnosti. Anebo ho můžeme doprovodit na úřad, pomoc s vyplněním různých žádostí a příspěvků. Máme i terénní službu, to znamená, že můžeme vyjet za klientem i do jeho bydliště.

Poskytujeme také tichou linku – online tlumočení znakového jazyka a přepis, která je k dispozici 24/7. Funguje to tak, že se zaregistrujete a zřídíte si účet. A když budete potřebovat, tak si zadáte požadavek na spojení s přepisovatelem. Ten vám zavolá například k lékaři a probíhající komunikaci s lékařem vám v reálném čase přepisuje.

Kde všude působíte?

Kontaktní místa máme napříč celou Českou republikou. Já jsem vedoucí kontaktního místa v Brně. Naše služby poskytujeme bezplatně.