Jak předcházet vyhoření sendvičové generace

U sendvičové generace je vysoké riziko vyhoření. Čím to je?

Syndrom vyhoření je často spojený s intenzivní péčí, kterou zástupci sendvičové generace poskytují. Vynakládají přitom maximální vypětí. Překvapivě jsou rizika vyhoření vysoká hned na začátku pečování a to proto, že když se člověk rozhodne pečovat, je extrémně motivovaný. Je to podobné jako u absolventů, kteří jsou po škole plni elánu a chtějí prodat vše, co se naučili. Lidé, kteří začínají pečovat, často přizpůsobují péči svůj každodenní život a jdou do toho na sto procent. A pokud nemají s kým sdílet své problémy a náročnost péče, tak riziko syndromu vyhoření roste. Další zvýšení rizika se objevuje po dlouhodobé intenzivní péči, kdy už je ten člověk opravdu vyčerpaný.

Jde se připravit dopředu?

Při rozhodování, zda a jak budeme pečovat, je potřeba znát možná rizika. Doporučuji vyhledat si svépomocnou skupinu, i když s péčí teprve začínáte a možná máte pocit, že to není potřeba. Je důležité zmapovat si možnosti, kde najít pomoc a podporu. Obraťte se na sociální pracovnici na úřadě v místě vašeho bydliště, praktického lékaře, sociální služby apod.

Jaké jsou příznaky syndromu vyhoření? Čeho bychom si měli všímat, abychom tomu mohli předejít?

Jedním z ukazatelů může být, když se změní naše komunikace s ostatními v rodině, začneme být podráždění, začneme víc křičet. Je na nás znát stres a nedostatek času. Říkáme si, že dřív jsme přece takhle s dětmi anebo naší maminkou nemluvili.

Kromě problémů v komunikaci pak přichází i somatické obtíže. Člověk je v napětí, zažívá bolesti zad a hlavy. Začne také ztrácet vnímavost k těm, o které pečuje. Děti mohou začít mít problémy ve škole, u seniorů může dojít například k chybám v podávání léků. Můžeme být apatičtí, nic se nám nechce, všechny úkony provádíme automaticky jako stroje, protože jsme emočně vyčerpaní.

A co s tím dělat? Kam se obrátit o pomoc?

Prvně je potřeba říct, že to pro pečující není vůbec jednoduché. Je velmi důležité umět si říct o pomoc. Dohodnout se, kdo a jak bude v rámci rodiny pečovat. Udržet si prostor pro sebe a klást důraz na to, aby se na péči podíleli i ti, kdo nejsou hlavními pečujícími.

Doporučuji také kontaktovat svépomocnou skupinu pro pečující, pokud nějaká taková v místě bydliště je. Nebo se zapojit do vzdělávacích aktivit a kurzů které se zabývají tím, jak pečovat o seniory. I tam lze navázat kontakty s lidmi, kteří jsou na tom podobně, jak my. Můžeme být propojeni online, řešit nejen praktické věci, ale také se psychicky podpořit a sdílet své emoce.

Co byste vzkázala sendvičové generaci?

Nebojte se kontaktovat profesionály, jsme tu pro vás. Zůstaňte sami sebou. I když jste se rozhodli pečovat, tak se snažte neopouštět svůj život. Dokud se budete v péči cítit dobře, tak je riziko syndromu vyhoření minimální.